Pár básní od Ivanky
Voda
S posvátnou úctou
hledím na tvoji hladinu.
S posvátnou úctou
se klaním tvé síle.
S posvátnou úctou
děkuji.
Jsi ve mně,
jsi v každé bytosti,
v každé rostlině.
Z tebe se rodím,
tebe přijímám
i odevzdávám.
Bez tebe umírám.
Obloha
Jsi modř bez konce,
věčná v proměnách času.
Jsi prostorem slunce,
plujících mraků.
Nikdy ne stejná:
ve dne zářící,
v noci temná
s miliardami hvězd.
Šel dál
Šel dál, aby pochopil.
Šel dál a neznal cíl.
To touha vedla jeho kroky.
Prožil radost, prožil i prohry.
A pochybení a omyly?
Ty přijal do hry.
Šel dál . . .